Jdi na obsah Jdi na menu
 


LYRICS

NĚCO V MÝCH RUKOU

ráno se probudím,hned něco uchopím

a když nevím co s tím tak to zas zahodím

rukou v ruce něco smím podržet pak uskočím

snad se ráno probudím s výkřikem nad snem svým

 

MOTÝL

podívej na toho motýlka,podívej má černý křidýlka

za krkem mu sedí teta smrt,uteč je to motýl mozkovrt....motýl mozkovrt...motýl mozkovrt

nechte mne já chci být chvíli sám,běžte pryč doktore povídám

nechte mne a vypadněte ven,roste mi teď v hlavě vodojem...motýl mozkovrt....motýl mozkovrt

pusŤte mne z tý vaší vohrady,primáři co to máš za zády

všude jsou barevný světýlka,doktore já bych chtěl motýlka...motýl mozkovrt...motýl mozkovrt

PES NA ZELENINĚ

doma čeká pes,je na zelenině,to se nacpeme bachor namastíme,sádlo slejeme,kosti vyhodíme

dítě nekřičí,doma asi není,kdoby ho hlídal když se sádlo pění venku padla tma a čerti se žení

tak už matko řež kůrčička je zlatá dej mi od hřbetu než to někdo spapá á co je to?kost-bestie proklatá

dítě nekřičí,co se asi stalo?kde to dítě je?u boudy si hrálo a venku čumí pes-no to mě teda vzalo

SMRT

nepřibližuj se smrti-vraŤ se do bažin smrti

ukonči činnost svou smrti,mrtví jsou starci i děti

mrtvý jsou dobytčí stáda,mrtvá je strana i vláda

mrtvej je celej svět...a všichni jsou death

PROPAST(Leoš Musil)

Až se jednou sejdem v propasti,až se jednou sejdem v propadlišti kde je tma jako oheň

pak každý z nás uvidí sebe plakat nad svým hrobem

a každý znás uvidí stařenu jak bičuje starce

a každý znás uvidí starce jak bičuje smrt

a každý z nás uvidí smrt jak žere pumpu krve

a každý z nás uvidí smrt jak požírá sama sebe

Až se jednou sejdem v propasti až se jednou sejdem v propadlišti kde oheŇ střídá oheň

pak se každý z nás stane chvíli bohem

URČITÁ ČÁST STĚNY

Ponížen a znechucen koukáš do svých čtyřech stěn,je to celkem o ničem,jen jedna část je plná změn

Na cihly je odřená část zdi co se cítí má,v ní skoba zatlučená a na té skobě se zhoupnu já

Jenom jedna část stěny slouží zde k oběšení a jinde už to není tak velký duševní potěšení

BILLIARDOVÍ VISELCI

Ukulečníkových stolů visejí hosté hlavou dolů,v té temné stolní zeleni objímají se spolu

V té temné stolní zeleni se zdají býti zkaženi,leč to je jenom doměnka-jsou kamenní

Okolo stolů pojednou noví hosté povstanou a tágem čile rozbíjí krásu kamennou

A úlomky těch viselců si ukládají do měšců a odnáší je rodinám jak maso psům

MRAKODRAP

Ocelově modrej mrakodrap a nahoře na zábradlí stojí chlap.Z vytřeštěnejch očí sálá děs,přece se nevrátí po schodech když tak vysoko lez' TAK SKOČ

Lidi se zespoda dívají,když skočí dech se jim zatají.Mozek se jim rozplác' před nohy,přiletěl nám anděl bez brždění z oblohy A PROČ

Letěl dolů jako vajgl hořící,skončil život kvůli ňáký slepici.Vona prdí s někým v jeho peřinách-no to si teda pomoh',aspoň bude v novinách ACH JO

DO KRAJNOSTI VYTŘEŠTĚN

Modrým stínem opředen,pavučinou obetkán,do krajnosti vytřeštěn,nepoznán se potkávám

A v zrcadlech blíštivých která někdo přines' k nám,přes podivný lesa smích nepotkán se poznávám

Slyše svaté zvonění a dusot kopyt pekelných já ukládám se v domění,že tlukot světa právě stich'

Modrým stínem obetkán,pavučinou opředen,nepoznán se potkávám DO KRAJNOSTI VYTŘEŠTĚN

PÍSEŇ SENILNÍHO STARCE

Připadám si ještě mladý a mám síly kupu,v ušmudlaný rádiovce po kšandách si dupu               a než nás svěrače zradí snad příjde náš čas,snad umřeme ještě mladí,snad umřeme včas

Na život je asi pozdě-už mi chybí dech,vůbec nevím co tu dělám pochcanej na schodech            a než nás svěrače zradí snad příjde náš čas,snad umřeme ještě mladí snad umřeme včas

 

NA ROŽEŇ(Ludwig Úlehla)

Na rožeň napíchnout jak berana a pak tě pověsit vzhůru nohama,na rožeň napíchnout jak prase a pak tě otáčet v celý tvý kráse,na rožeň napíchnout jak tele a pak tě nakopat do prdele

 

Z LÁSKY

Slíbám ti slzu z líce,spráskám tě kurvo bičem,protože bestie ohavná nerozumíš mi v ničem        I když mě srdce bolí,zmlátím tě kurvo holí pak spolu budem' dovádět na bramborovým poli         Slíbám ti slzu z líce,spráskám tě kurvo bičem,protože bestie ohavná nerozumíš mi v ničem        I když mě srdce bolí zmlátím tě kurvo holí,potom tě z lásky zakopu na bramborovým poli

 

PTÁCI

Ptáci lítaj' nad mostem a hledají zrní,vyhejbaj' se starostem a mě hlava brní-proč má člověk ve svým těle nosit ještě duši když rozum kopl do prdele,pitomost mu sluší                                           Ptáci lítaj' nad mostem a hledají zrní,vyhejbaj' se starostem a mě hlava brní-přivázanej ke kamenu musím skočit dolů,aspoň rychle zapomenu na planetu volů

TVARY PŘEDMĚTŮ(Leoš Musil)

Hrana,plocha,úhel a oblouk,Hrana,plocha,úhel a oblouk,Hrany,plochy,úhly a oblouky tvoří tvary předmětů

Tvary předmětů splývají ve tmě,hranami narážejí o sebe

Tvary předmětů tu setrvají věčně ,za to jedou příjdou do nebe

Tvary předmětů teĎ zůstavají ve mně a jednou vstoupí i do tebe

ŽIRAFA ZA KOPCEM

Žirafa za kopcem nacpe se rákosem a když nedojdeš sem tak budeš asi ochuzen

a výš,stoupej výš,jen výš až ji uvidíš.Blíž,musíš blíž tak běž blíž ať ji uvidíš a výš ,jen výš jen výš a snad ji uvídíš-MUSÍŠ BLÍŽ

I ty jsi za kopcem sám sobě žalobcem,čekáš až příjde den kdy budeš ze tmy vyveden

a víš,vždyť víš,užto víš že to nezměníš a spíš než kříž,než kříž jen mříž si zasloužíš a víš,však víš,však víš že už to nezměníš-UŽ TO VÍŠ

BODLÁČÍ(Homér)

U cesty bodláčí a leccos ještě,nebe se zamračí a příjdou deště

U cesty bodláčí a kytky jiný,báby na pavlači plivou zlý sliny

U cesty bodláčí,lidi jsou hrozní,děti tu skotačí,brzy je sprzní

U cesty bodláčí roste a kvete,snad někam dokráčím SKURVENEJ SVĚTE!

HOLOUBEK(Ivosh Krejzek)

Na rok nový holub z nosu vyletěl i umřel v zápětí.Jest mrtev.V kapesníku papírovém zabalen na dně koše odpadkového spočinul.Čest jeho památce budiš.

 ALZHEIMER(Pepis)

Co se tu stalo,proč tady stojím,v hlavě má mám zmatek,nevěřím očím

Obraz je v dřezu,šaty mám v koši ,kytky v mrazáku snad strachem pošly

Furt něco hledám a nebo ztrácím,dost zapomínám a tak se vraacím

i když se snažím pořád to nejde,půjdu si lehnout ,snad mě to přejde

Kde jsou mý věci a kde mám žrádlo,v botníku vidím svý spodní prádlo

kde byla vana jsou teď jen skříně,tahleta nemoc je pěkná svině

Furt něco..........................................................................................

VSTŘÍC

Vyšlehl ze tmy paprsek,letíš za ním jak pták

Světlo na konci tunelu může bejt taky vlak

Myšlenky o věčném životě mohou být mírně vadné

Poznáš to v téže minutě kdy tělo tvoje chladne

BEZNADĚJ(Pepis)

U zrodu všeho hned konec číhá,kde mělo svítat už se zas stmívá

Obdařen můzou jež nemá nápad, vzpřímenou hlavou na dršku padat

O milost prosit je snad jen omyl-to anděl s ďáblem v jedno se spojil

Kdo lítal v mracích dere se zdola jak v téhle básni kde došly slova

ČERNÁ(Ivosh Krejzek)

Černé jsou tvé dlouhé vlasy,černé šaty vysvlékla jsi,

černá tma je všude kolem,černá zdá se chůze černým polem

Černý je tvůj křehký stín,černé jsou květy kopretin,

černé máš oči pod víčky,černé rozplétáš culíčky

Černá je postel ve které spíš,černé jsou věci o kterých sníš

černá jsi celá má ebenová krásko-černou tě omotám lepící páskou

V černém tě zavřu chladícím boxu,černého kamnům přihodím koksu

černá noc nevyčká příjezdu policie-černý déšť všechny zbytečné stopy smyje

OBLIČEJE

Procházíš ulicí z kvádrů,zelený měsíc tě nezahřeje

Jako bys byl jen kus hadru,kolem jsou jen samý obličeje

Bez výrazu tupý rysy v očích se zábleskem beznaděje

Garde jim dělají krysy,jsou to jenom bez těl obličeje

Jako by jsi času utek pod rouškou starého obyčeje

sen se ti proměnil v skutek-jsi jenom tělo bez obličeje

KLAVIATURY

Do klaviatury lidských duší někdo bezohledně buší a nevybírá mezi námi duši mdlou či duši výraznou a z klaviatury lidských duší to řve až z toho bolí uši.Zapal si v duši balík slámy a nenech si ho vyhasnout

Do klaviatury lidských hlav nakouknu pyšně jako páv

Do klaviatury lidských žil zamotám se jak krokodýl

Do klaviatury lidských těl bych taky jednou hrábnout chtěl

hlavně někomu na prdel tak aby o tom nevěděl

PSYCHICKÝ TRAUMATISMUS(Pepis)

Psychický traumatismus na můj mozek spad,neměl jsem pocit hladu ale musel jsem se smát

mý tělo bude trpět,už nebudu se smát,prej budu v bludným kruhu na tupý hrany dopadat

Měl jsem v noci sen,nikdo mě neměl rád,seděl jsem u zrcadla proti mně seděl protiklad,

když jsem se ráno vzbudil musel jsem se smát,zas budu v bludným kruhu na tupý hrany dopadat

HVĚZDY(Leoš Musil)

Zdálo se vše ztraceno,začátek konce veškerého bytí

světlo z temnoty-vysvitla naděje a srdce začlo bíti

Padaly nám hvězdy,štěstí jsme si přáli,připíjeli na zdraví

Zářily nám oči,jenže žhavé hvězdy padaly nám na hlavy

 KOLOBĚH DNŮ(Leoš Musil)

Koloběh dnů jak by z kanálu lez,plazíš se před ním jak spráskanej pes

Co chvíli sevře tě hrůza a děs,teď už ti pomůže jen vlídnej kněz

I když se ze všech sil pokoušíš vznést vždycky zas dopadneš na tvrdou pěst

Dny tlačej tě dál už nejde to snést,zbývá jen dožít-seš prašivej pes

HLAVA NEHLAVA(Petra Knotková)

Nebudu sklánět hlavu se staženou kápí v davu

Na bárce z ořechu k peřeji plavu

pro kůži na buben ,pro jalovou krávu

Nebudu sklánět hlavu

HLEMÝŽDI(Ivosh K.)

Včera večer hlemýždi

zalezli mi do hýždí

Marné bylo moje vytí

lechtali mě v řiti

KŘIŠŤÁL(Petra Knotková)

Můžeš si být jistý,že jsi jako křišťá čistý?

Umyj svoje tělo v krvi,postůj pod sprškou pláče

utři se do rohože,ulehni na zhnisané fáče.

Teď si můžeš býti jistý,že jsi jako křišťál čistý

OSUDNO(Petra Knotková)

Klesá hloub a hloub,ode dna se odrazí,na hladině jasné obrazy a hlavu setne lodní šroub

NECHCE SE MI(Cover-KDYBY 1000 PERISKOPŮ)

Nechce se mi zvednout levou ruku

nechce se mi dívat očima

nechce se mi pohnout nohou

nechce se mi slyšet ušima

nechce se mi chodit tmou

nechce se mi pořád

nechce se mi s nikým milovat

nechce se mi ani spát

.....JE-LE-NI-ŘVOU

 

A PŘÍŠTĚ DALŠÍ A DALŠÍ A DALŠÍ